Coma (Such a distance between us)

19. března 2012 v 18:08 | Nicky |  Stories

Coma

Tuhle jednorázovku mám rozepsanou už celou věčnost a strašně moc jsem jí chtěla dopsat.Ani nevim proč....ale bylo mi líto nechat jí tu nedokončenou.Pravděpodobně jí už nikdo číst nebude....scéna je mrtvá a tenhle blog asi taky!! Dokončila jsem jí pro sebe....a kvůli sobě! Bylo trošku těžký navazovat na něco,co bylo napsáno před tak dlouhou dobou. Jediná indicie pro mě byl název a písnička "This is the best day ever",kterou jsem kdysi při psaní poslouchala.

Jinak co se povídky týče....psala jsem jí pod pracovním názvem Distance Between Us,později dostala název Coma.
Tehdy jsem se touto jednorázovkou snažila vyjádřit svoje vlastní pocity.Celá povídka v podstatě vypovídá o vzdálenosti dvou lidí,o frustraci,kterou cítíte,když někoho milujete a víte,že nemůžete být s ním,dotýkat se ho a mluvit s ním.Víte,že byste ho měli nechat jít a zapomenout na něj,ale ono to nejde a tak se živíte i sebemenší jiskřičkou naděje. Ehm....tak přesně tohle jsem cítila,když jsem se ve 13-ti zbláznila do pana Waye staršího :-D

Jinak...nevím,jestli je námět alespoň trochu originální,ale nikdy jsem nečetla povídku jako je tahle,tak doufám,že to nebude moc velký klišé :-)

Seděl jsem zhroucený na židli,nedýchal,nemluvil,neplakal....jen seděl a čekal na konec mého utrpení.
Díval jsem se na bílé zdi nemocničního pokoje,vdechoval ostrý pach dezinfekce,kterou už jsem ani nedokázal vnímat.
Připadal jsem si tak starý a tak bezmocný...tak jako kdybych tu seděl každý den už nejmíň deset let a ne jen rok a půl.
Rok a půl smutku,výčitek,zoufalství a beznaděje.
--------
Vzal jsem ho za jeho studenou ruku,tak jako už tolikrát.
Tentokrát mi ale připadala ještě studenější.
Toužil jsem se znovu podívat do jeho očí a slyšet jeho hlas,ale podvědomě jsem tušil,že už nikdy neuvidím jiskry v jeho očích,že už nikdy neuslyším žádnou z věcí,které mi nestačil říct....že už ho nikdy neuslyším,jak tiše šeptá "Miluju tě."
Přitiskl jsem se k němu,ale vlastně už to nebyl on....chyběla tam jeho duše,která odešla neznámo kam.
A všechno,co zbylo z NĚHO,bylo jen jeho tělo....hloupí kus masa!!
Jen mrtvola,kterou se snažili udržovat naživu,i když už doopravdy nežila....ano,fyzicky nebyl vlastně mrtvý,ale jen díky studeným kovovým přístrojům,které za něho dýchali a injekcím,které do něj píchali každý den, i když už věděli,že je pozdě,že už se nikdy neprobudí z tohohle polospánku.
.......
Chtěl jsem vdechnout jeho vůni,ale přes odporný zápach nemocnice už nebyla ani cítit....jako by se pomalu vytrácela.
Nitky jeho života se začínali vytrácet...všechno,co jsem na něm miloval se vytrácelo!!
Zabíjelo mně dívat se, jak pomalu umírá jeho vůle být tady....znal jsem ho moc dobře na to,abych věděl,že on by nechtěl tohle "oživování",ale byl jsem moc sobecký na to,abych ho nechal jít.....dokonce i teď,když jsem si uvědomoval,že už odešel.
Dřív jsem měl pocit,jako by tu byl neustále se mnou.....nějaký otisk jeho duše!!
Slyšel jsem ho každou noc,jak mě utěšuje a hladí a prosí,abych ho nechal jí,abych tu neztrácel čas a začal znovu žít....ale já nemohl!!Tolik jsem ho miloval....
Nechtěl jsem ztratit,to poslední,co mi zůstalo...
........
Dneska se mi zdál sen....vlastně si nejsem jistý,jestli to byl doopravdy sen.Bylo to tak reálné....tak skutečné!!
Nebo možná jen začínám ztrácet rozum....
Gerard mně navštívil v mém neklidném spánku a mluvil ke mně.
Řekl mi,že všechno bude dobrý,ale musím ho nechat jít dál.Mluvil o tom jak moc mně miluje a že mě nikdy doopravdy neopustí a já si uvědomil,že má pravdu....nikdy mě neopustí,protože bude navždycky v mém srdci.
........
V tom snu jsme spolu mluvili celé hodiny,plakáli a smáli se....byly jsme prostě spolu a bylo to mnohem opravdovější než posledních pár měsíců.
Zcela zřetelně jsem slyšel jeho hlas,cítil jeho dotyky a vdechoval vůni jeho kůže.
Najednou se,ale začal ztrácet....křičel jsem na něj,ať neodchází,ale on se nepřestával vytrácet.

"Říkal si,že mně nikdy neopustíš!!! volal jsem za ním zoufale.

"Neopustím tě Frankie....vždycky tu budu.Ale teď víš,co musíš udělat..."

Naposledy jsem zahlédl obrys jeho těla....a pak jsem se probudil!!!
.......

Cítil jsem se poněkud rozlámaný,ale moje myšlenky byly dokonale jasné.Poprvé za celou věčnost jsem necítil jen zoufalství a otupělost. Potichu jsem dosedl na Gerardovo lůžko a pohladil ho po jeho havraních vlasech.Potom jsem ho jemně políbil na suché rty.

"Miluju tě,Gerarde.....zase se jednou sejdeme,slibuju."
Naposledy jsem ho pohladil a pak mu prudce vytáhl kabel z přístroje.

.......

Plížil jsem se chladnou nemocniční chodbou.....byla prázdná,nikde ani živáček.
Cestou k východu jsem minul zrcadlo a zahlédl svůj odraz.Ta tvář v zrcadle mi byla úplně cizí.
Byla bledá,ale jakoby pokrytá šedou pavučinou,vrásky se prohloubily a oči byly mrtvé až mě to samotného vyděsilo.
Rychle jsem se otočil a utíkal pryč....vzal jsem za kliku a ocitl se v parku před nemocnicí.
Jemná zář slunce mě nachvíli oslepila....prudce jsem se nadechl a pocítil úlevu.
Bylo to jakoby se do mě začal pomalu vracet život.....cítil jsem vůni trávy a kochal se barvou spadaného listí.
Musel být podzim.

...

Zpříma jsem pohlédl do slunce a nachvilku jsem měl pocit,že jsem v tom svitu zahlédl jeho úsměv.
Nemohl jsem si být jistý,jestli to bylo skutečné nebo jen iluze,ale věděl jsem jediné.....on mě nikdy neopustí!!!!!!

THE END
 

Merry X-mas

24. prosince 2010 v 22:48 | Pandi Cracken |  Ostatní
Málem bych zapoměla že dnes slaví tento blog 2. narozeniny!!.....áááno je to tak...nevěříte? váš problém :P  Takže jen tak v rychlosti mu přeju vysokou návštěvnost jakou má doposud! :D (páč si velice cením, že sem má někdo vůbec odvahu vkročit xD) a doufám že bude ještě nějakou chvíli fungovat...:)

A vám spoluautoři a návštěvníci přeju krásné Vánoce a Šťastný Nový rok (samozdřejmě také hodně chlastu atd atd....:)) A snad jste dostali od Ježucha vše co jste si přáli! ;)

Vaše Pandii :P


A je to tu zase....Takže Veselý Vánoce! :)

17. prosince 2010 v 19:30 | anonym |  Blog kecy
Chacha.. rok se s rokem sešel a je to tu zas... vánoční šílenství :D

A snad ste si nemysleli že si snad tehle rok odpustim jisté video... xD chá... nebudťe naivní :P

 


Forbidden lovers(4)

5. prosince 2010 v 14:54 | Nicky Way |  Stories
Kapitola 4

Twe už se mi to zase smazalo...že se s tim furt tak seru.Nejlepší by byl nějakej rychlej tragickej konec...Třeba Migelova sebevražda xD Hmm...budu nad tim velmi intenzivně přemýšlet,ale tenhle díl vám ještě dopřeju...tak si toho važte a hezky komentujte!!

BTW:Ta úchylnější verze se mi smazala a jelikož jsem byla líná psát všechny ty prasárničky od znova,tak tady máte jen slabounký odvárek....smůla,co úchylové??

BTW 2:Poté,co se mi story podruhé smazalo jsem už fakt neměla náladu to,po sobě číst,takže to možná sometimes nebude dávat smysl nebo tam bude hodně CHYB.....slibuju,že v Pondělí opravim :)


Mikey:

Ráno mně vzbudil nebývalí rámus.Vstal jsem tedy a s výhružným zapraskáním v kloubech jsem se odplížil pro ranní kafe.Cestou jsem ještě vykoukl z okna,abych zjistil původce toho příšerného randálu.Překvapení se ale opět nekonalo.To jen ty noví snobský sousedi už alespon posté rakonstruovali svou už tak dokonalou vilku.Jo...taky jsem nechápal,kde se vzala v Bellevile zbohatlická vila,ale řešit jsem to teď vážně nehodlal.
Jisté bylo jen to,že nenávist k těm idiotům odnaproti začínala bejt čím dál větší.Jakoby nestačilo,že mi bylo hrozně ze zakázané lásky ke svému bratrovi,ale ted mně ještě bolela hlava z bezesné noci.
Nebyl jsem za to na sebe zrovna moc hrdý,ale faktem bylo,že jsem celou noc probulel jako malej harant.Usnul jsem asi až někdy k ránu , připadalo mi,že jsem nenaspal ani hodinu,a když už jsem konečně upadl do neméně neklidného spánku,tak mně vzbudili ty snobský idioti s paralyzérem.(OMG..co to zase melu xD)
Postavil jsem vodu na kafe a přehrál si vzkazy od mámi.
První byl od včerejška,krátce po mém rychlém vzkazu:

"Mikey"ozval se znepokojený hlas matky"Co se stalo?? Okamžitě mi řekni,co se děje?? Je Gerard v pořádku?? Ozvi se hned jak dostaneš tenhle vzkaz..."

Druhý následoval pět minut po prvním:

"Michaele Jamesi Wayi...okamžitě se ozvi! Kde si právě ted?? Přísahám,jestli se neozveš tak zavolám na policii."

Poslední byl už ale o poznání klidnější...

"Mikey,"ozval se mámin hlas plný úlevy."Už jsem zpátky ve Státech.Právě sem u Gerarda v nemocnici.Říkal,že si tu včera taky byl.Uvidíme se brzy...bohužel dneska musím odjet zpátky do Londýna,ale přijedu,co nejdřív.Pozdravuje tě táta...dávej na sebe pozor! A..."
Dál už jsem se na vkaz ale nedokázal soustředit....pořád mi šrotoval hlavou Gerard....Gerard a jeho hebké rty....Gerard a jeho úsměv....Gerard a jeho černé vlasy padající přes nádherně zelené hnědé oči.

Crrrrrrrr

Leknutím jsem málem nadskočil.

"Bože."zařval jsem vztekle a doufal,že ta určitá osoba stojící za dveřmi vypadne,jen co uslyší můj vzteklý poryk.Jenže tak se samozdřejmě nestalo a tak jsem se musel vydat ke dveřím,abych si to s tim idiotem vyřídil osobně,nebo-li ručně.
Měl jsem bohužel docela jasnou představu o tom,kdo to asi bude....nejspíš zase ta blbá satanistka od sousedů,co se mně snaží už dva měsíce sbalit.Ale tentokrát jsem na ní náladu opravdu neměl,a tak jsem se rozhodl,že jí vyženu beze špetky diplomacie...
A když to náhodou nezabere,tak nalepím na dveře cedulku"VYPADNI"a okolí domu potáhnu ostnatým drátem.

O vteřinu později jsem si ale přál,aby to byla raději ta metalistická pózerka než osoba,která tam skutečně stála.
"Ty...co?..Gerarde...eh"to byla jediná slova,která jsem ze sebe dokázal vypáčit,když jsem ho tam spatřil,jak stojí v celé své kráse,na které mu neubrali ani čerstvé kruhy pod očima...Že by taky v noci nedokázal usnout?
Bože,okřikl jsem v duchu,protože jsem věděl moc dobře,že to tak není.Včera mi dal dost najevo,že o mně nestojí,takže namlouvat si,že se to nestalo by bylo dost pošetilé.

"Eh...můžu dovnitř??"zeptal se potichu tím svým úžasným hlasem a já si s velkou nelibostí uvědomil,že stojim ve dveřích a vejrám na něj jako ta největší buzna v New Jersey.

"Jo,jasně"přitakal jsem rychle a snažil se zamaskovat své překvapení.Vlastně jsem dokonce nedokázal pochopit,co mně překvapuje na tom,že se mně můj...bratr...ptá,jestli může jít dovnitř.Doprdele dyt tu sakra bydlí,ne??

Napjatě jsem sledoval,jak si pomalu zouvá boty.Bylo vidět,že je dost nervozní,ale pochyboval jsem,že by se mohl cítit ještě hůř než jsem se cítil já.
Kurva...jakej idiot se vlastně vůbec může zamilovat do svýho bratra?? Nejspíš jen já....Mikey lůzr buzna Way.

Prošel kolem mě a moje srdce hlasitě zareagovalo.Doufal jsem,že si toho nevšiml,ale pravděpodobnost byla malá.Vřelo to ve mně jako papinák....nedokázal jsem to udržet a vybuchl jsem.

"Tak mi to kurva řekni!"zařval jsem na něj a bouchnul dveřmi víc,než by bývalo nutné.On se na mně ale jen smutně podíval...viděl jsem tu bolest v jeho očích.

"Co ti mám říct??"zašeptal a smutně sklonil hlavu.Viděl jsem,jak ho to ničí,ale už jsem se nedokázal ovládat a předstírat,že se nic nestalo.Nechtěl jsem mu ubližovat,ale věděl jsem,že jsem spustil proces,který už nemůžu zastavit.

"Že jsem idiot...že jsem zkaženej,prohnilej,perverzní....že se ti hnusim" vřískal jsem na něj úplně nepříčetně.

On ale jen stál a díval se na mně se zvláštní směsicí pocitů v očích.Ta jeho netečnost mně ještě víc vytáčela.

"TAK ŘEKNI UŽ DOPRDELE NĚCO"

Pořád na mně jen tak zíral a pak "Já cejtim to samý,co ty,Mikey...věř mi,že jo!"

"Coože?"vykoktal jsem zmateně.Kdybych neviděl,jak se Gerardovy rty pohybují nevěřil bych ani,že to doopravdy řekl....ale on to řekl....kurva Michaeli JACKPOT

Pozice se náhle vystřídali...teď jsem na něj zíral já jako blázen.Co jako blázen?? Spíš jak naprostej idiot...

Naštěstí se Gee znovu ozval "Miluju tě,Mikey."řekl tak něžně,že jsem skoro ani nemohl zaznamenat,že se tváří pořád tak podivně smutně...

"Taky tě miluju,Gee...hrozně moc" zašeptal jsem a vášnivě se na něj vrhl.On mě ale zase jen odstrčil,tentokrát ještě dřív než se moje rty stihli probojovat k těm jeho.Jen sem na něj tázavě pohlédl....myslím,že mohl dokonce spočítat všechny ty otázníky v mých očí...
"To ale mezi námi nic nemění,Mikey....vůbec nic! My dva prostě nikdy nemůžeme být spolu."

Podíval se mi do očí s odhodláním a zdrcující silou v očích,ale já tomu prostě stále odmítal uvěřit....Nechtěl jsem tomu uvěřit.

Podíval jsem se na něj a zjistil,že má v očích slzy stejně jako já....mělo tohle být jeho SBOHEM???!
Prosímtě bože,to nemůže být sbohem....to nejde...to prostě nedovolím,umanul jsem si...

Gerard se na mně pořád díval....snad doufal,že něco řeknu nebo snad,že pochopím...ale já nechtěl pochopit.

"Nemůžeme být spolu" zopakoval jsem pomalu jeho větu "Jistě proto máš nějaký debilně ušlechtilý důvody,nebo se snad mýlim??"

"Mikey" zašeptal potichu rozechvělími rty"Pochop to..."

"Néé,Gerarde" zarazil jsem ho rázně "Ty mně teď poslouchej....miluju tě a je mi fakt jedno,co si o našem vztahu kdo pomyslí...slyšíš je mi to u prdele.....Jestli mám skončit v pekle za lásku k tobě,tak ať to kurva stojí za to..."

Opatrně jsem k němu vzhlédl,ale jeho oči byli upřené do země.Tiše si povzdychl než promluvil "A co máma...a táta??"

"SKLAPNI UŽ" zařval jsem naprosto zoufale a vrhnul se na něj.Kupodivu se ani nebránil,když jsem prudce narazil svými rty na ty jeho ani když moje ruka zamířila k jeho rozkroku.Naopak,chtivě se ke mně tiskl a jeho ruka mi pročesávala vlasy.

Jen s velkým zadostiučiněním jsem se na chvíli vymanil z jeho teplých polibků.
On se na mně jen zmateně podíval,ale posléze pochopil.

"Náš pokoj"vydechl prudce a já jen vzrušeně přikývl a pak se znovu oddal jeho prudce vášnivým ale přesto tak nádherně něžným polibkům,které mně,jak jsem jen tak napůl vnímal,opatrně směroval do pokoje.

Tam mně opatrně položil na postel a rukou mi zajel pod boxerky.
On sám už na sobě nic neměl a ve své nahotě vypadal jako bůh z antických bájí...byl tak nádherný,že bych se na něj mohl dívat celý život a nikdy by se mi ten pohled neomrzel.
Zároveň mně ale stále nepřestával líbat svými opojnými magickými polibky,které mně rozpalovaly a zároveň chladily jako led.Bylo to jako ochutnávat zakázané ovoce....byla to chuť nezkrotné,ale přesto zakázané vášně,kterou jsme oba příliž dlouho tajily.

Dlouho dobu jsme se laskali,líbali a hladili po celém těle....líbal jsem ho po hrudi a on jen vzrušeně zaklonil hlavu,když jsem směřoval stále níž a níž.
Oba dva jsme se nemohli nabažit dotyků toho druhého....bylo to jako kdyby se zastavil čas a já jsem si jen zbožně přál,aby se zastavil navždy.

Přitulil jsem se blíž k Geemu a on mně opatrně položil na břicho,aby do mně mohl posléze něžně vniknout.
Nejdřiv to trochu bolelo,ale po chvíli jsem se už pod ním zmítal vzrušením.On jen přidával tempo než jsme oba vykřikli v návalu společného vyvrcholení.Bylo to to nejnááádhernější,co jsem kdy zažil.

"Miluju tě" zašeptal mi Gee něžně do ouška "Vždycky jsem tě miloval,Mikey"

"Já tebe taky" hlesl jsem dojatě a přitulil se ještě blíž k němu "Jestli půjdu do pekla,tak tohle za to stojí.
On se jen usmál,přikryl nás oba dekou a pak už jsme oba usínali v náručí toho druhého....

nA NA NA

Hurricane is OUT

1. prosince 2010 v 13:44 | Nicky fucking Way |  30 Seconds To Mars
Time to fight
                                                (FOTEČKA Z PRAGLU)


Milý přátelé....Hurricane je konečně venku a hned je z toho skandál.Stanice jako MTV a další odmítá klip kvůli násilí a perverznosti vysílat....a fanoušci jsou také trochu zklamaní.

Tady jsou některé z né moc nadšených reakcí na diskuzi:(jsou anonymní)

WOW...nevim co říct...je tam moc sexu a násilí na úkor příběhu.Všechny scény jsou umělecký,ale postrádá to silný příběh a tak trochu i logiku.Nemůžu ale říct že by se mi to vyloženě nelíbilo...jenom nejsem zatím nijak extra nadšen.

Aaaaa,....tak jsme to nakonec viděla.
Pochybuji, že se někdy na to celé podívám znova.
Zmatené, přeplácané a pro "slabé jedince" (:D) i smrtelné.
Nevím nevím....ani senedívím, že to MTV nechce vysílat.Vlastně ani nemůže.
30STM se zase do něčeho pustily ale myslím že tentokárt to nevyšlo.
Nápad a pointu to mělo...už nemá :( A to mě mrzí, protože 30STM jsou jedineční, ale tohle...nevím.


Zbytečně moc násilí a sexu. Nelíbí se mi to. Ani ten příběh. Nečekám, že se mnou někdo bude souhlasit, ale místy mi to připomíná Lady Gaga styl. Nic nersovnávám

No posuďte sami...(UNCENSORED MUSIC VIDEO)






Migel vivat!!

25. listopadu 2010 v 10:00 | Pandii xP |  Ostatní
Čuzz úchyláci..:)

Aby se neřeklo, tak jsem se rozhodla, že sem něco málo napíšu abych měla zas na půl roku vystaráno xD
Takže....
  Kemře ty seš prostě maník!...vůbec nechápu jak se ti podařilo zprovoznit tenhle schátralej a skoro mrtvej blog!Pravda zázraky se dějí, ale tohle sem teda nečekala xD Za to máš u mně velký obdiv!! :)

Ale nejvíc bych dneska chtěla poděkovat Migelovi, protože díky němu nedřepim ve škole, kde akorát mrznu, ale sem pěkně v doma v teplíčku! Ale nebudu vám tady vykládat co se dělo...stejně to nikoho nezajímá :D

Tak si to všicíí ve škole užijte a tady vám posílám malý bonus xP


Pár foteček Taylor...

22. listopadu 2010 v 19:36 | Mrs. Way |  The Pretty Reckless
Pročítala jsem rozepsaný a všimla si,že tu mám pár fotek,tak konečně zveřejňuju....

Hot or Not? Taylor Momsen

Taylor Momsen in Alexander McQueen Shoes at The Cinema Society Screening Of Two Lovers in 2009
taylor momsen
Taylor Momsen Glad She's Not 'Hannah Montana'
Hot or Not?
Tay a její parfém Love Rocks xD

Taylor Momsen all dolled up

Taylor Momsen at fashion week

Killjoys make some noise...

22. listopadu 2010 v 19:23 | Nicky Way |  .:: My Chemical Romance ::.
Čágo bélo šílenci....
Vím,že je to dost,že jsem se taky ozvala,ale věřte,že poslední půlrok byl tenhle blog moje poslední starost....
Jenže Danger Days jsou tady....chemický nýmandi zase straší na vrcholu hitparád a já jsem z toho všeho tak debilně nadržená,že jsem se rozhodla obnovit tenhle zdánlivě mrtvý post-apokalystický blog,jímž jsme před lety (ted budu přehánět) ovládli vody webových stránek.....hahaha :))
A teď dámy a pánové....úchylové a fantas magoři....prostě vy všichni,co jste někdy na tenhle blog páchli (i ti,kteří toho dodnes litují...:)) přichází historický moment....ÁÁNO VELKÝ COMEBACK :))

BTW:O své nadšení i hrůzu se můžete samozřejmě podělit v komentářích....budeme rádi (možná:)!!!

A teď jelikož jsem vyčerpala zbytky své nelenosti a na twitteru je po mně zcela jistě zoufalá scháňka (haha....ironiemusí bejt) se musíme rozloučit....:P

Na dlouho dobu sbohem veleúchylové :))

                                                           Pac a pusu....vaše superdrbna :D

P.S:Chtěla jsem sem přidat fotku Gerarda,abyste se mylně nedomnívali,že mně má posedlost přešla,ale bobšužel už sem jaksi taksi pozapomněla,jak se sem dávaj ty zk***ený fotky.....oh shit :))

jedna historická událost, aneb chyby v matrixu se stále dějí

19. listopadu 2010 v 0:54 | kemřííííík xD |  .:: My Chemical Romance ::.
Ano, i když je tenhle blog dávno dead, nemůžu si dovolit nezaznamenat zde historický okamžik.
.............
Gerard Arthur Way je nejspíš poprvé zaznamenán na fotografii v šortkách!! Tato existence byla již zachycena v tolika outfitech i situacích, takže jsem si skoro myslela že už mě nic nepřekvapí...myslela sem špatně.... jsou lidé kteří nás nepřestanou překvapovat nikdy  :)))
omfg
Nickyyy....doufám že se ti to ukáže...that´s for you :):P

The Pretty Reckless-Miss Nothing

1. srpna 2010 v 20:58 | Nicky goes Pretty reckless |  The Pretty Reckless
Jen sem si vzpomněla,že máme vlastně blog a že by se hodilo přidat aspon něco málo



Další články


Kam dál